Petr Novák - "Píseň na rozloučenou"zpívá a text Ivo Plicka

hudba Vladimír Zahradníček

Fota Petra Nováka + Píseň na rozloučenou kterou složil Vladimír Zahradníček
text a zpívá Ivo Plicka.Petr Novák ji nestačil nazpívat...PlačícíPlačícíPlačící
Píseň na rozloučenou
Ivo Plicka / Vladimír Zahradníček

Kde jsou ty chvíle dětských přání
Klukovských rvaček, soubojů
Zmizely v letech dospívání
Stejně jak sáček bonbónů.
Babičky smích a maminky kroky
Slýchávám občas za stěnou
Síla té stěny se měří roky
Když na ni píšu sloky
Své písně na rozloučenou

Kde je teď moje první láska
Zdalipak ještě vzpomíná
Že byla moje sedmikráska
Královna deště nevinná
Vlasy jak tisíc zlatých nití
V klubíčku s paní štěstěnou
Spoutaly srdce mé svou sítí
Tak hraju očím co se třpytí
Svou píseň na rozloučenou.

Kde jsou jen moji kamarádi
Tváře tak známé z jeviště
Nejspíš v nebi kytary ladí
Pro vyprodané hlediště.
Když zhasne světlo světské slávy
Vrací se tichou ozvěnou
Nápěv co všem se zdá tak známý
A text trochu polámaný
To je má píseň na rozloučenou..




Petr Novák - Memento-Chtěl bych se vrátit (je však už pozdě ) - 1987

Text písně Chtěl bych se vrátit (ještě je čas)

Tak tedy konec - ta neodvratná změna
naprázdno lapat a v plících žádný vzduch
jen zachrčení od úst krvavá pěna
takhle se tedy uzavírá kruh
za chvíli se mi před očima setmí
do věčné noci začnu rychle padat
a tím se skončí jeden příběh letmý
jeden zlý sen a jedna strašná zrada

Já ale nechci umřít, prosím vás ještě nechci
chtěl bych se vrátit a začít všechno znova
chtěl bych se nechat jako dítě chovat
snad ještě najdu chybějící slova...


Text písně Chtěl bych se vrátit (je však už pozdě)


Tak tedy konec - ta neodvratná změna
naprázdno lapat a v plících žádný vzduch
jen zachrčení od úst krvavá pěna
takhle se tedy uzavírá kruh
za chvíli se mi před očima setmí
do věčné noci začnu rychle padat
a tím se skončí jeden příběh letmý
jeden zlý sen a jedna strašná zrada

Já ale nechci umřít, prosím vás ještě nechci
chtěl bych se vrátit a začít všechno znova
chtěl bych se nechat jako dítě chovat
chtěl bych se modlit, ale chybějí mi slova

Tak to je konec...
maminko... to bolí vzpomínáš...
tenkrát... bylas celá v bílym já brečel...
bál se poprvé do školy vedlas mě za ruku...
veď mě, šílím Eva šla napřed...
musim za ní támhle ji vidím...
proč otáčí se zády opravdu musim...
napíšu ti psaní plné zlých snů a mojí vlastní zrady

Já ale nechci umřít, prosím vás ještě nechci
je pozdě začít všechno znova
Nikdo mě neuslyší taky vykřikovat
to jenom v chladnoucím mozku mi doznívají slova.

Biografie

Petr Novák (6. září 1945, Praha, ČR - 19. srpna 1997, Praha) byl český zpěvák a skladatel.

Byl vyloučen před maturitou z gymnázia a v hudbě byl samoukem. V roce 1963 založil s kamarády první skupinu, která později dostala název George and Beatovens. Ve sklepě natočili několik svých písniček a dvě z nich publicista Jiří Černý vybral do svého hudebního pořadu Houpačka. Skladba Já budu chodit po špičkách se okamžitě stala hitem.

V roce 1966 Petr Novák nastoupil do skupiny Flamengo. S ní vydal první singl Já budu chodit po špičkách a Povídej. Následoval další úspěšný singl Náhrobní kámen. V roce 1967 vyhrává tato píseň 1. místo v anketě Zlatý slavík v kategorii Píseň (dnes se už tato kategorie neuděluje!). Singly Náhrobní kámen a Já budu chodit po špičkách vycházejí u hudebního koncernu Supraphon, pak už Novákovy desky vydává do roku 1994 Panton.

V roce 1967 obnovuje skupinu George & Beatovens a s ní nahrává další úspěšné tituly. Např. Klaunova zpověď, Pokoj č. 26, Dětský oči… Píše i pro jiné zpěváky, např. pro Pavla Sedláčka skladbu Džbán a i jiní píší pro něho, např. Petr Janda z Olympicu - skladba Bezhlavý rytíř. Dvorním textařem Petra Nováka byl Ivo Plicka, který pro něho napsal téměř všechny jeho první hity a stěžejně se podílel i na prvních třech elpíčkách.

V první polovině 70. letech vystupoval v Semaforu, s kytarou po klubech i v éstrádě. Ferdinand Havlík a Jiří Suchý pro něho napsali patrně jednu z nejlepších písní jeho kariéry (jak tvrdí publicista Jiří Černý), Dívenku z duhy.

13. prosince 1974 měl Novák vážnou autohavárii, při které málem přišel o nohu.

Roku 1969 na soutěži Bratislavská lyra vyhlašuje minutu ticha za Jana Palacha, ale vzhledem ke své popularitě nedostal oficiální zákaz.

Po roce 1971 je skupina George & Beatovens rozpuštěna a Petr Novák vystupuje spíše sólově. Ztrácí oporu i ve svém textaři Ivo Plickovi, který odjíždí do zahraničí, ale připraví s Petrem Novákem ještě v roce 1977 písničky pro desku Planeta snů, kterou však Panton odmítá vydat a její torzo se objevuje v roce 1980 na elpíčku Co je to láska.

V roce 1975 přichystal Novák s CaK Vocalem a skupinou Bohuslava Jandy monotematickou desku, rockovou operu, Kráska a zvíře. Texty napsal Zdeněk Rytíř. Šlo o moderní variaci stejnojmenné francouzské pohádky.

Od druhé poloviny 70.let se Petr Novák více objevuje v televizi a obnovuje George and Beatovens, avšak jen pod zkráceným názvem G+B.


Začíná mít úspěch s novými písničkami, např. Co je to láska, Hvězdičko blýskavá nebo Přátelství na n-tou a píší pro něho různí textaři, např. Pavel Vrba, Eduard Krečmar či Pavel Cmíral.

Po Krásce a zvířeti a na desce nezrealizované sci-fi pohádce Planetě snů se Novák v 80.letech pouští do dalších monotematických projektů. Jsou jimi autobiografická Zpověď, otextovaná kamarádem Pavlem Vrbou a Memento - příběh o drogách podle stejnojmenné knihy publicisty Radka Johna (desku otextoval Michael Žantovský).

V polovině 80.let Novák přemýšlel o konci své hudební kariéry, ale odradili ho od toho jeho nejbližší.

V roce 1984 se oženil s herečkou Evou Jakoubkovou.

Od počátku 90.let Novák koncertoval se zpěvákem Karlem Kahovcem, s nímž účinkoval v 60.letech ve skupině Flamengo. 90.léta přinesla jen jediné a i poslední Novákovo řadové album s názvem Dávné sliby, kde se na textech mj. podílel i básník Pavel Šrut. Petr Novák s Karlem Kahovcem také připravili album Rub a líc, kde si společně zazpívali tři duety.

Po celou svou kariéru Petr Novák bojoval s velmi špatným zdravotním stavem. Moc nejedl, o to více kouřil a pil, mnohokrát musel být hospitalizován. Měl vyložený odpor k jídlu a dá se říci, že trpěl mentální anorexií. Měl výrazné problémy s chůzí, koncem 80.let spadl ze schodů a zlomil si nohu v krčku. Jeho zdravotní stav velmi zhoršila rozsáhlá trombóza v dolních končetinách.

Několik týdnů před smrtí musel od lékařů dostávat injekce, aby na dvouhodinovém koncertě mohl fungovat.

Jedno z jeho posledních vystoupeních bylo v kostele, kde za doprovodu kytary a violy odehrál své největší hity. Petr Novák zemřel 19. srpna 1997 ve spánku. Skonal tiše, bezbolestně na srdeční kolaps a celkové vyčerpání organismu. Bylo mu 51 let. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.

Petr Novák neměl školený hlas, který by oslňoval operní experty, když však zpíval Klaunovu zpověď, vždycky se našel někdo, kdo si chtěl podřezávat žíly, tak charismaticky tuto krásnou baladu o zmaru prchavého štěstí dovedl podat.

Proto, když 19. srpna 1997 zemřel, odešla zásadní osobnost českého bigbítu a ne nějaká povrchním pozlátkem slávy obalená řadová pop hvězdička, která nikdy nevyprodukovala jediné emocionální poselství.

OD SELEN K BEATLES

První regulérní hudební zkušenost učinil tehdy šestnáctiletý Petr Novák (narozen 6. 9. 1945) se skupinou Selen svého kamaráda Karla Sluky, s nímž podnikal první objevitelské nájezdy po odpoledních rock'n'rollových čajích a večery trávil chytáním legendárního Rádia Luxembourg.

Všechno se seběhlo dost improvizovaně, když Sluka přivedl přítele Nováka na jednu ze zkoušek, z níž si - už spolu s ním - odváděl kytaristu Michala Buriana s myšlenkou na založení nové kapely.

První koncert měli v únoru 1963 na Slukově maturitním plese, kde jejich trio doplnil hráč na bicí Zdeněk Vaňkát a saxofonista Jan Chvosta.

Repertoár tvořily především převzaté skladby The Beatles.

Na tuhle památnou událost zůstala Novákovi jedna (ne)milá vzpomínka.

Když totiž po vystoupení spadl z barové stoličky, podařilo se mu při vstávání ošklivě si na vnitřní straně rozříznout zápěstí o rozbitou sklenici.

Později se mu však jizva na místě sebevrahů hodí při odvodu do armády, kam ho právě kvůli této ozdobě nevezmou.

Když se ke čtveřici Novák, Sluka, Burian a Vaňkát, od konce roku 1964 trochu zpupně vystupující pod jménem Beatles, přidává textař a hráč na harmoniku Ivo Plicka, je zaděláno na pozdější nesmrtelné šlágry jako Klaunova zpověď, Náhrobní kámen, Já budu chodit po špičkách, nebo třeba Povídej.

Ještě jako Beatles nahrávají před Vánoci 1964 první demonahrávky převzatých i původních kompozic.

GEORGE & BEATOVENS

Už pod novým názvem George & Beatovens (hybrid tehdy populárních názvů někdo & něco s přesmyčkou a la The Beatles, zde použito ve jméně slovutného skladatele Ludwiga van Beethovena) a s novým bubeníkem Jiřím Jiráskem startuje ansámbl stojící a padající s novou hvězdou českého beatu, charismatickým zpěvákem Petrem Novákem, patnáctkrát v rozhlasové Houpačce 1965 s demonahrávkou Já budu chodit po špičkách.

Jelikož spoluhráči nemají to štěstí v neštěstí jako Petr Novák a musí na vojnu, hlásí se Novák na DAMU, kam je sice přijat, ale po necelém roce - z důvodu restrukturalizačního opatření - vyobcován.

Dvě sezóny pak pokouší štěstí v Divadle Maringotka, když je mu ale nabídnuto místo zpěváka v novém Flamengu, nerozmýšlí se ani minutu. Tuší, že z účinkování se známějším Flamengem by mohla vzniknout nějaká ta oficiální nahrávka. Tyto jeho předpoklady se později ukazují jako správné, když s novými spoluhráči profesionálně nahrává většinu Plickou otextovaných skladeb.

Jelikož mu ovšem moc nevoní střídání u mikrofonu s Viktorem Sodomou respektive Karlem Kahovcem, úvahy o znovuobnovení George & Beatovens začínají nabývat reálných kontur.

Obnovená sestava ve složení Novák, Jirásek, Bednář, Hecl, Čížek měla premiéru v srpnu 1967.

V září se nečekaně stává členem karlínského Hudebního divadla, od prosince pravidelně koncertuje ve Sluníčku a od začátku roku 68 je členem Státního divadelního studia - konečně se mohou hudbou živit naplno.

Jejich popularita dosahuje takových rozměrů, že Petr Novák obsazuje páté místo ve Zlatém slavíkovi 1967.

Když pak do kapely přichází zručný kytarista Zdeněk Juračka, může se Novák konečně přestat rozptylovat obsluhováním šesti strun a soustředit se výhradně na výrazný emocionální přednes doprovázený procítěnými pohybovými kreacemi.

Další úspěch se dostavuje na festivalu, kde je Novákova a Plickova balada Klaunova zpověď označena za skladbu roku.

Ještě týž rok dochází k památnému zájezdu do Finska zakončenému televizním natáčením, na kterém Nováka doprovází čtveřice Čížek, Obermayer, Jirásek, Mišík (ten hrál sólovou kytaru!).

Druhé období skupiny George & Beatovens neslavně zakončuje Novákova lupenka, která si vyžaduje nemocniční léčbu.

V období let 1968 - 1971 vycházejíc u firmy Panton první oficiální nahrávky skupiny George & Beatovens a sice na třicet skladeb zachycených na vinylových SP a tři LP Kolotoč svět, Modlitba, Ve jménu lásky.

PROJEKTY

Po zažehnání nepříjemné choroby tráví Novák divadelní sezónu 1972/1973 v Semaforu, kde účinkuje ve hře Zuzana v lázni.

Muzika je však Petrovým osudem, proto v roce 1974 formuje další kapelu, tentokrát pod názvem Beatoveni, ve které působí Slávek Janda, Petr Formánek, Oldřich Wajsar a Ladislav Malina (toho později nahrazuje Jiří Sluka).

Kromě koncertů s Beatoveny se ovšem Novák spolu se Zdeňkem rytířem věnuje ještě přípravám netradičního projektu bigbítové opery Kráska a zvíře. Mnoho představení se však neodehrálo.

Když se Novák vracel 13. prosince 1974 z jednoho moravského koncertu, čelně se střetl s protijedoucím náklaďákem a byl rád, že utrpěl jen otřes mozku a frakturu nohy.

Když nemohl kvůli zlomené noze dlouhodobě vystupovat, natočil alespoň s Věrou Mazánkovou-Wajsarovou Krásku a zvíře na desku.

Doprovodná kapela se v té době už jmenovala Skupina Bohuslava Jandy.

V roce 1976 je uveden další projekt Planeta snů, v němž má vedle Nováka hlavní slovo ex-olympický Ladislav Klein, jenž se od roku 1979 stává šéfem Petrova nového doprovodného bandu, nazvaného po vzoru původního seskupení G&B.

V roce 80 vychází album Co je to láska a o dva roky později vyjíždějí G&B s koncertním programem Sladké trápení, na jehož scénáři se podíleli pánové Kaiser a Lábus.

Dlouhohrající deska na sebe samozřejmě nedá čekat.

Za rok vyšlé album Ahoj, tvůj Petr, kde doprovodnou skupinu spolu s Kleinem tvoří, stejně jako na albu z roku 1985, Stanislav Staněk, Adolf Seidl, Karel Novák a Hubert Täuber.

V devadesátém roce pak spatřuje světlo světa proti drogám bojující albový projekt Memento, jež texty opatřil pozdější politik Michael Žantovský.

Tři roky nato vychází první živá nahrávka lapidárně pojmenovaná Live.

Poslední album, které se dostalo na pulty ještě za Novákova života, nese příznačné jméno Dávné sliby.

I když to podle albových zářezů vypadá, že byl Petr Novák v posledních letech svého života na vrcholu svých sil, pravdou je, že byl vážně nemocný a muzika bylo to jediné, co mu dovolilo alespoň na chvíli zapomenout.

Proto tolik alb a projektů, jejichž kvalita nikdy neklesla do podprůměru, hudba mu byla totiž tou nejlepší terapií.

Poslední velké veřejné vystoupení si Novák odbyl v srpnu 1996 na pódiu legendárního trutnovského festivalu. Pak si ještě rok chodil do svého oblíbeného staroměstského baru U radnice vypít pravidelného panáka a přečíst noviny, dokonce připravoval s textařem Pavlem Vrbou novou desku, měl hotových už osm písniček. Smrt mu ji už ale nedovolila dokončit.




LP Diskografie

PETR NOVÁK / GEORGE & BEATOVENS - KOLOTOČ SVĚT 2

PETR NOVÁK / GEORGE & BEATOVENS - KOLOTOČ SVĚT 2




Zdálo se, že George & Beatovens budou skupinou s jepičím životem, po mnoha peripetiích však dodnes existují. Původně šlo o kvarteto, které se v roce 1963 z čirého fandovství pojmenovalo Beatles a věrně kopírovalo "liverpoolské" obsazení: sólová kytara (Michal Burian), doprovodná kytara (Petr Novák), basová kytara (Karel Sluka) a bicí (Jiří Jirásek). Když se název ukázal být neudržitelným, kluci ho nahradili na svou dobu kontroverzním George and Beatovens - podle přezdívky třináctiletého bubeníka. Ústřední postavou byl ovšem Novák, neboť zpíval a skládal písničky, jež mu textoval kamarád ze sousedství Ivo Plicka. Skupina nahrála v improvizovaném studiu první autorské pokusy a s magnetofonovým páskem se vypravila do rádia za dramaturgem bez předsudků. Tvůrce rozhlasové hitparády Houpačka Jiří Černý si ze tří nahrávek vybral Já budu chodit po špičkách a zařadil ji do vysílání. Přestože u mladých posluchačů vyvolala nadšený ohlas, nerudně se ozvala i druhá strana. Zavedení autoři v tomto průlomu "neumětelů" do éteru celkem popravdě tušili ohrožení vlastních kariér...

V srpnu 1965 narukovali Burian a Sluka na vojnu a Novák se profesionalizoval ve skupině Flamengo. Pro potřeby Supraphonu s ní zvonu nazpíval Já budu chodit po špičkách a Povídej, neboť původní "sklepní" verze neunesly přepis na gramofonovou desku. Do třetice dostal na singl Flamenga píseň Náhrobní kámen, která vyhrála anketu Zlatý slavík jako hit roku 1967. Flamengo však mělo další pěvecké hvězdy ve Viktoru Sodomovi a Karlu Kahovcovi, navíc se začalo orientovat na rhythm'n'blues a soul a Petrova pozice ve skupině se komplikovala.

Novák prostě potřeboval vlastní kapelu a touse v roce 1967 stali opět George & Beatovens, které se starou vinohradskou partou pojil už jen návrat Jiřího Jiráska k bicím. V první obnovené sestavě byli dále Zdeněk Juračka (kytara), Miroslav Helcl (varhany) a Jiří Čížek (basová kytara). Ten se - jak bylo pro začátky českého bigbítu příznačné - dostal k tomuto nástroji omylem. Když si kupoval svou první kytaru černé barvy, přehlédl, že má pouhé čtyři struny. Byvše poučen, že jde o kytaru basovou, začal na ni odevzdaně cvičit...

Do sbírky kuriozit přispěl rovněž zpěvák Vladimír Mišík, který se svezl se skupinou do Finska jako záskok za kytaristu Juračku a dokonce se podílel na nahrání singlu pro finskou firmu Sonet. Trvalou náhradou za Juračku se v roce 1968 stal Miroslav Dudáček a proběhla rovněž výměna Helcla za klávesistu a saxofonistu Jana Farmera Obermayera, který hledal nové angažmá po rozvolnění slavných Matadors. Skupina vkročila do neobyčejně plodného období, z něhož zůstaly v povědomí písně Pokoj č. 26, Klaunova zpověď, Toreador se nesmí bát, Stůj, Den štěstí, Dětský oči, ale i Esther z debutového alba Kolotoč svět.

Možná se při jeho poslechu podivíte, jak mohly upadnout v zapomnění další skvostné, typickou novákovskou vroucností prosycené melodie, jako Odkud asi chodí vítr, Svítá, Takovej je svět, Sedm prázdných dnů. Přitom Novák jako autor je na Kolotoči svět zastoupen pouze třikrát, což nám ani nepřijde, neboť trojice Dudáček, Obermayer a Čížek se zdařile naladila na jeho notu. Také Ivo Plicka už byl zřejmě myšlenkami v zahraničí, že závěrečnou píseň Kde ticho umírá místo něho otextoval manažer skupiny Jiří Smetana.

Byl to však nejspíš Plicka, kdo přesvědčil Nováka, aby na Kolotoč svět angažoval dirigenta a aranžéra Pavla Vrbu, kterého nesmíme zaměňovat s textařem téhož jména. Znali se z Plickova účinkování ve skupině Fortuna (mj. s Petrou Černockou a Jitkou Kočaříkovou-Vrbovou), jejíž jediné supraphonské album z roku 1969 Vrba instrumentoval a nahrál se studiovým orchestrem. Na rozdíl od jiných "symfoniků" Vrba netrpěl patetickým komplexem a Novákovu skupinu nepotlačil, pouze jí přidal svěží truvérské a pastorální barvy. Vrbova mise jako by se naplnila v polovině téměř osmiminutového epilogu Kde ticho umírá, kdy bicí pomalu mizí ve "fade-outu", aby se znovu vrátily a rozehrály tehdy módní, pro dnešního posluchače však nepochopitelnou psychedelickou zvukománii. To už nebyl Vrbův šálek kávy! Však také Jiří Černý ve své recenzi na Kolotoč svět v Melodii č. 12/1970 Vrbu vyzvedl a Kde ticho umírá odsunul v kontextu skupiny na "okraj její tvorby". Škoda Čížkova nosného nápadu, Petr Novák neměl v repertoáru mnoho melodií, v kterých by zněl podobně "happy"...

Jaro 1970 zastihlo skupinu uprostřed příprav druhého alba Modlitba za lásku. Než na ně došlo, "osahala" si studio Břevnov sérií nahrávek. Vzešly z ní tři monofonní singly (v diskografii souboru pod pořadovým číslem deset až dvanáct), jež tvoří bonus této reedice. Plicku definitivně nahradil Smetana, jen Ostrov dětských snů si otextoval Pavel Chrastina, který už stál mimo skupinu Olympic. S George & Beatovens si na flétnu několikrát zahrál Petr Bezpalec (tehdy jsme totiž nadšeně naslouchali Ianu Andersonovi a jeho skupině Jethro Tull!) a jako z jiného světa znějí u pop-rockových singlů dnes už nemyslitelná instrumentální sóla, která při současné dramaturgii většiny rozhlasových stanic vyřadí některé písničky z okruhu "vysílatelných".

Všimněme si také, že dva singly vyšly bez Novákova autorského kreditu. I to - spolu s nemístným sólováním - vypovídá o poměrech, jaké ve skupině převládly. "Snažili se uplatnit svůj individuální názor, vznikl chaos, nemělo to řád - experiment pro experiment," zdůvodnil Petr Novák do dokončení triptychu albem Ve jménu lásky rozpuštění kapely, přestože mu nepřineslo nic dobrého. V divadle Semafor, kde vystupoval jednu sezónu v pořadu Zuzana v lázni, nenalezl svou parketu. Jezdil pak sám s kytarou po klubech, zabředl do estrády s duem sester Dostálových a kritické období vyvrcholilo 13. prosince 1974 těžkou autohavárií, při které zpěvák málem přišel o nohu. Comeback znovu zcela přestavěné skupiny George & Beatovens a Novákových písní, které nás dojímají všude tam, kde se zpívá u kytary, měl teprve nadejít.


PETR NOVÁK / GEORGE & BEATOVENS - KOLOTOČ SVĚT 3

PETR NOVÁK / GEORGE & BEATOVENS - KOLOTOČ SVĚT 4
 

Kam dál

Reklama















   G           Emi       G        A
1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
G C G
kde rostou stromy bez listí,
Emi G A G
tak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou na hrob,
C G
co nikdo nečistí.
G Emi G A
2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen

řekne ti, kdo nemoh už dál.
Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,
ať jsi tulák nebo král.
Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží,
rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem tál sníh.

3. Všem lidem dávala náručí plnou,
sázela kytky podél cest.
Jednou však zmizela a jako když utne,
přestaly růže náhle kvést.

4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu,
na zvadlých květech věčně snít.
Všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
že sama dál nemohla žít.

5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal.
Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
a svoji píseň jsem jí hrál.








Ami          G            Ami   G
Tam v pokoji číslo dvacet šest
Ami G Ami G
Prodávaly holky svojí čest
Ami G Ami G
Okno, který skrývá starej dvůr
Ami G Ami G
Rozvrzaná postel, židle, stůl

D G
Když za to pár korun dáš
D G
Tak na pár dnů domov máš
D G Emi
Pak ale však musíš jít zas dál
A D
Dál, cestou necestou

Hmi
Jen na pár dnů
D
Můžeš tady zůstat
Hmi
Jen na pár dnů
D
Než dívka dá ti ústa
Hmi
Jen na pár dnů
A
Nebudeš sám

Tam v hotelu v starým pokoji
Kde jen mrtvej sám se nebojí
Tam si holce hlavu do klína dám
Těch pár korun na to ještě mám

Kdyby tak chtěl někdo k nám
Přijít třeba nepozván
Než-li budu muset jít zas dál
Dál, cestou necestou

Jen na pár dnů
Byl by to můj známý
Jen na pár dnů
Bydlel by tu s námi
Jen na pár dnů
Nebyl bych sám, sám, sám, sám